Stavba hřiště

Pétanque se podle pravidel dá hrát opravdu na každém povrchu. Pouze pro soutěže se nedoporučují asfaltové povrchy a trávníky. Terén by měl odpovídat zaběhnutým zvykům pro provozování tohoto sportu. Jaký je tedy postup, pokud se rozhodneme postavit hřiště „na zelené louce“?

Postavit správně terén na pétanque znamená najít souhru mezi několika požadavky: povrch by měl být dostatečně tvrdý, aby byl odolný vůči opakovaným dopadům a úderům koulí. Uprostřed hřiště, kde koule nejčastěji dopadají, se nesmí časem vytvořit široká prohlubeň. Zároveň ale musí být povrch dostatečně propustný, aby stačil absorbovat dešťovou vodu nebo kropení. Pokud je to možné, lze doporučit jednoduché drenážování terénu.

Nejprve se terén vybere zhruba do hloubky 30 cm. Část vykopané zeminy se poté smísí s velmi hrubým štěrkem či kameny (osvědčil se i tzv. stavební odpad, směs kamenů, cihel, úlomků betonu atd.). Tento materiál rozvrstvíme po celé ploše jako podklad, a co nejlépe udusáme. Nyní se může položit i geotextilie, která částečně zabrání růstu trávy. Dále může přijít vrstva buď velmi chudé štěrkové cementové směsi, nebo netříděné štěrkové směsi s přídavkem vápna. To vše pro dosažení požadované tvrdosti. Důkladně udusáme. Nakonec následuje povrch tvořený štěrkem či štěrkopískem. Jeho hrubost zvolíme podle požadované obtížnosti povrchu či podle toho, jestli se na tomto terénu budou provozovat i jiné sporty. Obecně řečeno: „nebojte se kamínků!“ Správný terén při soutěžích se ani zdaleka nepodobá zametené parkové cestičce. Celý povrch se poté „pocukruje“ slabou vrstvou jemnějšího písku. Je potřeba si dát pozor, aby poslední vrstva štěrkopísku nebyla příliš hluboká a měkká. Jakékoliv „plážové“ efekty pro pétanque jsou nežádoucí. Takový postup lze použít i při tvorbě hřišť v halách či jiných zakrytých prostorách. Zde ovšem musíme počítat s možnosti kropení povrchu pro vyloučení prašnosti a udržení požadované „akorátní“ tvrdosti terénu (aby se povrch nezabetonoval).

Oficiální rozměry hřiště jsou 4x15m, pro zdárný průběh hry je možno akceptovat i minimální rozměry 3x12 m. Pokud se rozhodnete postavit více jak jedno hřiště, nemusíte je mezi sebou oddělovat žádnou překážkou (obrubníkem, trávníkem). Ba naopak. Tři pěkná spojená hřiště Vám dovolí využít možnosti výběru terénu při každé hře a navíc může posloužit i pro jiný sport (volejbal, čutaná). V případě nutnosti můžete jednotlivá hřiště od sebe oddělit na zemi nataženými provázky.

Doporučuje se ohraničit hřiště za územím ztráty dřevenými zábranami (telegrafní sloupy, pražce). Dřevěné zábrany jsou svými vlastnostmi lepší než betonové. Lépe tlumí nárazy koulí.

Ale to už nemusíme zkušeným koulistům připomínat. Věříme ovšem, že ploch určených pro provozování pétanque bude v Česku přibývat a tohoto návodu využije i spousta nováčků. Proč si třeba na chalupě neudělat „bulodrom“?