Naši junioři čtvrtfinalisty mistrovství Evropy

Nedělním finálovým zápasem Francie-Belgie skončilo 10. ME juniorů, které proběhlo ve dnech 27.-30.10.2016 v Monaku. Šampionátu se zúčastnila naše dosud nejmladší juniorská reprezentace ve složení J. Vorel, V. Bílek, M. Hájek a R. Konšel. S věkovým průměrem pouhých 13 let byl český juniorský tým bezkonkurenčně nejmladším. Tato skutečnost hráče nijak nesvazovala a po skvělých výkonech obsadili čeští junioři celkově 5.-8. místo. Ve střelecké soutěži V. Bílek vystřílel vynikající 9. místo s výkonem 24 bodů. ME juniorů vyhrála podle očekávání Francie. Děkujeme ještě jednou za podporu a gratulace všem příznivcům našeho juniorského petánku. Více informací a podrobné výsledky na cep-petanque.com/juniors.html

Reportáž trenéra je v plném rozsahu k nahlédnutí na facebooku a zde po rozkliknutí článku.


Naši junioři pátí v Monaku!

Před pár dny skončilo v Monaku 10. Mistrovství Evropy juniorů. Mistrovský titul putuje opět po dvou letech do Francie spolu s vítěznou trofejí v soutěži ve střelbě díky fenomenálnímu Tysonu Molinasovi. Druhá Belgie, na třetím místě Španělsko s Itálií. Pohár národů ovládlo Lucembursko, které ve finále porazilo tým Rakouska. Naši hráči se soupeřů na šampionátu nelekli a po kvalitních výkonech vybojovali postup do čtvrtfinále. Ani ve střelecké soutěži se Češi neztratili a zásluhou Vojty Bílka jsme mohli slavit krásné deváté místo.

Složitá nominace

Popravdě, na tento tým by před odjezdem na mistrovství Evropy asi nikdo u nás doma nevsadil jediný pětník. Ale bývá poslední dobou téměř pravidlem, že když se to čeká nejméně, tak naše juniorská reprezentace uspěje. Za posledních deset let se tak stalo již třikrát (2006, 2012,2016) a vždy tomu předcházela zásadní generační výměna. Letos na jaře byl plán jiný. Starší hráči měli být oporou svým mladším spoluhráčů, měli je uvést na mezinárodní scénu a předat jim své zkušenosti. Ale nefungovalo to a z různých důvodů nakonec ti starší museli reprezentační sestavu opustit. Výsledkem byla nominace historicky nejmladšího týmu juniorů, ale i mnohá nedorozumění a narušená reprezentační příprava v období prázdnin. Jediný přípravný turnaj v kompletní sestavě odehráli junioři v Brně dva týdny před odjezdem na šampionát (!). Do Monaka odjížděl tým ve složení Vojtěch Bílek (2003), Martin Hájek (2003), Jan Vorel (2002) a Robin Konšel (2004), který doplnil sestavu na poslední chvíli. Reprezentaci našich juniorů doprovázeli Pavel Hejl st. jako delegát, Pavel Hnilica- trenér a Jan Hudik-doprovod a fotograf výpravy.

Naší ambicí (spíš tajným přáním) byl jako obvykle postup ze skupiny. Že to nebyl příliš realistický cíl jsme jako trenéři věděli, ale tím jsme náš mladý tým nezatěžovali. Naopak, kluci si sílu soupeřů moc nepřipouštěli a do každého utkání vstupovali s odhodláním a chutí do hry. Toto společně s dobrou náladou byl nakonec recept na úspěch, který pomohl vyrovnat nezkušenost a některé herní nedostatky na svůj věk jinak dobře hrajícího týmu. Všech 21 týmů se nejprve utkalo v pětikolovém „švýcaru“ z něhož dvanáct nejlepších postoupilo do skupin na dvě porážky. Dále pak KO až do finále.

Střední Evropa poražena!

Ve „švýcaru“ se naši mladí postupně střetli s týmy Polska, Španělska, Belgie, Rakouska a Slovenska. V úvodním zápase proti Polákům jsme celou dobu spíše dotahovali a až chybou soupeře a na časový limit jsme těsně zvítězili 12:11. Na Španělsko a Belgii jsme neměli. Mnohem starší, zkušenější a technicky zdatnější soupeři nás s převahou přehrávali rozdílem výkonnostní třídy. Naši přesto vzdorovali a proti favorizovaným Španělům uhráli tři body a proti Belgičanům čtyři, přičemž v každém z obou utkání se našim podařilo dát soupeřům v jejich slabé chvilce po třech bodech. Jiné to bylo ve čtvrtém kole proti mladým Rakušanům. Byl to tak trochu petánk „nahoru dolů“. Hned na úvod padly na obou stranách dvě čtyřky, poté dvě trojky a až pak se situace poněkud stabilizovala. Za stavu 8:8 jsme převzali iniciativu, když se podařilo využít soupeřových chyb a utkání jsme dotáhli do vítězného konce 13:11.

V posledním pátém kole nám systém přisoudil tým Slovenska, který jsme znali z mezinárodního prázdninového soustředění v Novém Mestě n. Váhom. Tam nás mladí Slováci ještě s přehledem přehráli. V Monaku to bylo ale jiné. Před tímto zápasem měly oba týmy shodně po dvou vítězstvích a šlo o postup. Utkání se Slovenskem bylo namáhavé a neskutečně se vleklo. Přesto si naši hráči drželi celou dobu převahu a bod po bodu zvyšovali svůj náskok až na průběžných 10:4. V závěru jsme poněkud ubrali na tempu, ale konečný výsledek 11:8 bylo zasloužené vítězství českých barev a vysněný postup ze základního kola mezi nejlepších 12týmů!

Po základní části jsme byli v celkovém hodnocení osmí se skóre 43:56! Už v tuto chvíli byl důvod slavit.

Skupina, baráž a postup do čtvrtfinále

V této fázi turnaje není slabých soupeřů. Hned na začátku nás o tom měl přesvědčit tým Izraele. Mladí Izraelci si nahazovali delší vzdálenosti, což jim náramně vyhovovalo. Po čtyřech náhozech bylo skóre 0:7 v jejich prospěch a my jsme měli problém. Nepomohlo ani naše střídání v sedmé hře a utkání jsme dokázali pouze zkorigovat na konečných 4:13. Porážka nás přesto nezlomila. Věděli jsme, že v případě vítězství bychom stejně šli na favorita naší skupiny, tým Francie a tam by naše šance byly nulové. Také bylo nade vší pochybnost jasné, že Francouzi si s Izraelci poradí Raději jsme se tedy ve zbylém čase soustředili na přípravu před důležitou odvetou. Trénovali jsme standardní situace a dopřávali si psychický oddech pro rozhodující měření sil. Francouzský tým podle předpokladu rozdrtil Izraelce 13:0 a my jsme do baráže nastoupili s čistou hlavou proti čerstvě poraženému soupeři. A hned na úvod po precizně zvládnuté první hře dali naši kluci soupeři veledůležitou pětku! Izraelský tým viditelně znejistěl a to společně s našimi precizními výkony předurčilo další průběh utkání. V něm měl český tým tentokrát zřetelně navrch a po deseti náhozech zvítězil 13:5, když v poslední hře udělil soupeři čtyřku. Svoji úlohu sehrála i změna taktiky náhozu košonka. Oproti prvnímu zápasu jsme tentokrát nahazovali krátké vzdálenosti, které Izraelcům evidentně nesvědčily. Po celou dobu utkání vládla navíc pohodová atmosféra, hráči se vzájemně povzbuzovali a sympatie publika byly též na naší straně. Baráž proti Izraeli byla naším nejlépe zahraným zápasem na celém šampionátu. Svým precizním a soustředěným výkonem zatlačili naši junioři soupeře do jasné defenzívy a postup do čtvrtfinále si plně zasloužili.

V neděli, poslední den šampionátu, jsme nastoupili proti Belgii. Naši byli rozjetí a v dobré náladě, ale zázrak se tentokrát nestal. I když jsme dali dvě čtyřky, na favority z Belgie to nestačilo a podle předpokladu jsme prohráli na devět náhozů a po hodině snažení 8:13. Na pozdějšího finalistu a málem přemožitele Francouzů to byl i tak důstojný výsledek.

Vojta Bílek devátý ve střelbě

Výborně si vedl v soutěži ve střelbě také náš Vojta Bílek. Kvalifikace ve čtvrtek odpoledne mu příliš nesedla. Po dvou trojkách na samostatné kouli a jedné pětce na kouli za košonem nastřílel Vojta pouze 11 bodů, což bylo hluboko pod jeho tréninkovými možnostmi a po úvodním kole skončil až devatenáctý. Z kvalifikace postoupili přímo pouze první čtyři hráči (Francie,Monako,Švýcarsko,Izrael). Do pátečních oprav už nastoupil jiný Vojta, odhodlaný a soustředěný. Hned v první disciplíně nastřílel šestnáct bodů a vše směřovalo k senzačnímu výsledku. Pak přišlo pár těsných a smolných hodů, ale Vojta se tentokrát odradit nenechal a hnán publikem přidal ještě pár bodů a na závěr taky jednu pětku na samostatném košonu. Potom jsme už jen čekali jestli se Vojta se svým výsledkem 24 bodů vejde mezi první čtyři v repechagi. Nevešel. Mladý Angličan nastřílel o jediný bod více a Vojta Bílek skončil na celkově devátém místě. Krásný výsledek. Vítězství a titul ve střelbě vybojoval Francouz Tyson Molinas před druhým Španělem Cristianem Carrillo.

Obhájci z Francie

Celkovými vítězi a mistry Evropy se stal tým Francie, ve složení Lucas Desport, Delson Boulanger, Théo Balliere a Tyson Molinas, kteří pod vedením zkušeného Francoise Grange předvedli bezchybný výkon a celým šampionátem prošli bez jediné porážky. Spolu s vítězstvím ve střelecké soutěži tak Francie obhájila své mimořádné výkony z minulého ME juniorů v Bordeaux 2014. Uznání zaslouží i stříbrná Belgie, která našla ve Francouzích svého jediného přemožitele. Těm mladí Belgičané podlehli hned dvakrát. Poprvé v základní části 9:13, podruhé ve finále 11:13.

Nejmladší tým na šampionátu

Mistrovství Evropy se zúčastnila naše historicky dosud nejmladší juniorská reprezentace. S věkovým průměrem pouhých 13 let byl český juniorský tým zároveň nejmladším i ve srovnání se zahraničními reprezentacemi. Tato skutečnost naše hráče nijak nesvazovala a po skvělých výkonech obsadila česká juniorská reprezentace vynikající 5.-8. místo. Naši mladí reprezentanti hráli celou dobu uvolněně, aniž by si mnohdy připouštěli sílu soupeřů, proti kterým nastupují. Svoji hráčskou nevyspělost doháněli neskrývaným nadšením a upřímnou radostí ze hry, která je poháněla po celou dobu šampionátu. Hráči opět jednou dokázali, že přátelství, týmový duch a vůle vítězit jsou často cennější vlastnosti než tabulkové výsledky a postavení v žebříčcích.

Náš tým byl začátkem září ještě neúplný. Nominací Robina Konšela dostala naše juniorská reprezentace nový impuls a díky tomu jsme si mohli dovolit přeskupit své síly. Stále nám však scházejí kvalitní hráči na pozici plasérů. Proto jsme museli celou dobu šampionátu držet Vojtu Bílka, jinak výborného střelce, jako plaséra na první kouli. Robin Konšel zastával pozici střelce a Martin Hájek a Honza Vorel se dělili se střídavými úspěchy o posty univerzálů. Tomuto rozložení sil odpovídala také naše taktika v poli, kdy jsme zpravidla vycházeli ze zajištěné obrany a až poté se střílelo. Tahle hra takzvaně na „svědka“ možná není pro některé naše příznivce dostatečně akční či atraktivní, má však svůj účinek a dosažené výsledky nám dávají za pravdu. Vystavovat jediného střelce v týmu neúměrnénu tlaku při vědomí, že spoluhráč pravděpodobně nenaplasuje je možná odvážné, ale zcela jistě neopatrné. Až budeme kvalitně bodovat a střelci budou dávat karo na každou druhou kouli bude i naše hra daleko útočnější. Do té doby nezbývá než usilovně trénovat a připravovat se na další klání přesně podle starého vojenského pravidla „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“.

Poděkování příznivcům

Na závěr musím poděkovat našim divákům z Vrchlabí a ze Stolína, kteří nelitovali času a peněz a vypravili se přes půl Evropy podpořit skvělou jízdu našich mladých hráčů. Český tým si získal postupně sympatie i nemalé části publika na tribunách, které hlasitě skandovalo a hnalo naše hochy kupředu zvláště v rozhodujícím utkání proti Izraeli. Dík zaslouží i všichni ti, kteří z domova posílali povzbudivé zprávy a pozitivní komentáře. To vše pomáhalo na místě dělat dobrou atmosféru a svým způsobem přispělo k dosaženému výsledku.

Pavel Hnilica - vloženo: 4. 11. 2016 23:58:13

Diskuze


Vložit příspěvek:

Email není povinný a vidí jej pouze administrátoři webu. Pokud chcete, abychom vás byli schopni kontaktovat, prosíme o jeho vyplnění.